Za PhDr. Jiřím Pavelčíkem, CSc.

Začátkem letošního roku jsme v naší pobočce uskutečnili výstavu ke 40. výročí našeho vzniku. V jejím průběhu jsme se dozvěděli o úmrtí našeho dlouholetého člena a předsedy Jiřího Pavelčíka, který stál u jejího zrodu a působil jako její dlouholetý předseda. Naše výstava se do určité míry týkala i jeho zásluh.

Jiří Pavelčík se narodil 11. března 1934 v Brně, v rodině prof. RNDr. Jana Pavelčíka, CSc (1906–1990), známého antropologa, archeologa, etnografa a legendárního ředitele Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Studoval nejprve na Univerzitě Komenského v Bratislavě, pak na  Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1952–1957) archeologii a etnografii. Poté působil v opavské expozituře Archeologického ústavu Brno. V letech 1971–1990 jako její vedoucí. Vedle bohaté výzkumné činnosti týkající se severní Moravy a Slezska se rád vracel také na rodné Slovácko. Jeho nejznámějším archeologickým výzkumem ale byl systematický výzkum eneolitického hradiště v Hlinsku u Lipníka nad Bečvou v letech 1962, 1968–1992.

Pro jeho archeologické působení bylo typické navazování kontaktů s amatérskými zájemci o archeologii. Se členy příborského archeologického kroužku se seznámil ještě před vznikem naší pobočky ČSSA. Podobně se kolem něj sdružovali zájemci o archeologii v Hlinsku u Lipníka i jinde. Jejich informace často ovlivňovaly jeho četné drobné výzkumy a  pozitivně se promítaly i do jeho bohaté publikační činnosti, v některých případech společné s těmito dobrovolníky.

Jiří Pavelčík krátce působil (1992–1995) v Památkovém ústavu v Ostravě. V roce 1994 se přestěhoval do Uherského Brodu a dále pracoval ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti (1995–1999), jako vedoucí archeologického oddělení. Souběžně vyučoval na Pedagogické fakultě v Ostravě (1976–1983) a od 90. let na katedře historie Ostravské univerzity a na Pedagogické fakultě MU v Brně. V důchodu se opět vrací ke své zálibě v etnografii a na Slovácku se živě zapojuje do společenského dění. Umírá v sobotu 25. dubna 2020.

Pro nás je zajímavá aktivita Jiřího Pavelčíka v rámci naší pobočky. Ta byla svého času určující pro její vznik a fungování. Zvláště pro dění v Příboře, kde existovalo jeho dlouholeté přátelství s Jiřím Fryčem, spojené s podporou fungování tamějšího kroužku. Jejich přátelský vztah sehrál významnou roli při organizaci přípravného setkání, které se uskutečnilo 17. května 1980 v hotelu Letka v Příboře. Tam se také uskutečnily první volby do výboru pobočky, který si ze svého středu zvolil za předsedu právě Jiřího Pavelčíka. To se pak dále opakovalo v době fungování ČSSA, naposledy v roce 1990. V roce 1982 podpořil vznik našeho Informačního zpravodaje.

Při transformaci pobočky po vzniku ČAS dochází k poklesu jeho zájmu o dění v pobočce. Namísto toho se zajímal o obnovu Moravskoslezského archeologického klubu a zúčastnil se obou jeho sjezdů v Moravských Budějovicích a Ždánicích. K tomu se blížila doba jeho odchodu do důchodu a plánovaná změna bydliště s tím spojená. Jiří Pavelčík s námi postupně ztratil kontakt. Nebyl sám. Téměř všichni členové výboru nově změnili svá působiště, přestali v pobočce pracovat a jejich život se vydal jiným směrem.

Čest jeho památce!

 

Použitá literatura:

Jilík, J. 2020: Odešel Jiří Pavelčík.  Text je připraven k otištění.

Kolbinger, D. 2001: Pobočka ČAS pro severní Moravu a Slezsko si připomíná 20 let své historie. AMS I, 6–42.

Podborský, V. 1999: Pětašedesátiny Jiřího Pavelčíka. Pravěk 9, 475–477.

Sklenář, K. - Sklenářová, Z. 2005: heslo Jiří Pavelčík. In: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, 425–426.

Šebela, L. 2005: Jiří Pavelčík sedmdesátníkem. PV 46, 330–343, také bibliografie (1954–2004).

Šebela, L. 2020: Za Jiřím Pavelčíkem. PV 61/1, 224–226, doplněk bibliografie (2005–2017).

Vaškových, M. 2004: Jiří Pavelčík sedmdesátiletý. Slovácko XLVI, 199–200.