Zápis ze XLIV. setkání členů České archeologické společnosti, pobočky pro Moravu a Slezsko

Místo a datum setkání: kulturní dům v Bolaticích, 6. června 2026 

Počet účastníků: 24

Písemně a telefonicky se předem omluvili: Pavel Michna, Petra Hnilová, Vít Němec, Martin Kuna, Ondřej Chvojka, Lydie Křížková, Inna Mateiciucová,  Alena Rajlichová, Petr Vitula, Ondrej Šedo, Josef Unger.

Fotografie nám poslali: Rudolf Opařil, Milan Pospíšilík, Aleš Romanovský

Účastníci se na místě scházeli postupně v rozmezí 8.00–10.00 hod. Po příchodu jsme si prohlíželi vystavené ukázky experimentální archeologie, které pro nás připravil pan Jiří Dudek. Diskuse probíhala i nad předměty, které nám přivezl ukázat pan Aleš Romanovský.

1. Jako první po zahájení vystoupil předseda pobočky se Zprávou o činnosti za uplynulé období, v níž informoval o komplikovaném vzniku  nového čísla Archeologie Moravy a Slezska XXV a přípravě nového čísla v roce 2026. Žádosti o dotace byly podány na počátku roku. Dále požádal přítomné o větší aktivitu týkající se psaní pro AMS, také dodržování časových limitů. Počet příspěvků v posledních číslech klesá ….

Pro příští rok můžeme počítat se setkáním v Bzenci. Dodatečně jsme obdrželi pozvánku i na hrad Hukvaldy.

Na místo se dostavil starosta obce p. Herbert Pavera, který nás přivítal v Bolaticích a informoval nás o způsobu podávání oběda. Za vše mu moc děkujeme!

2. Dalším bodem programu byla vystoupení našich členů formou počítačových prezentací:

1. Milan Vokáč prezentoval nové výzkumy na lokalitách s rondely z neolitu na jižní Moravě. Jejich autoři jsou: Jaroslav Bartík, David Cibulka, Alena Nejedlá, Eliáš Urban, Milan Vokáč, Lubomír Vrána s pomocí početné skupiny dalších badatelů (Michal Steffel a jeho dcera Maruška, Pavel Škrdla a další), kteří objevili a zkoumali tyto kruhové příkopové areály s pomocí  leteckého snímkování, povrchových sběrů, geofyzikálních průzkumů a nakonec i pomocí sondáží a laboratorního zpracování. Areály pochází vesměs z období mladšího neolitu, konkrétně z období lidu kultury s malovanou keramikou, zejména ze 49. století př. n. l. Rondely muselo budovat velké množství lidí podle plánovitého a poměrně jednotného konceptu. Většinou se na "rondelových" sídlištích (ale ne uvnitř rondelu) objevuje velké množství mobiliáře, často se stopami záměrné destrukce. Po ztrátě původního významu došlo ještě v nejstarší fázi kultury s malovanou keramikou k částečnému zarovnání příkopů rondelů díky přírodním splachům a díky antropogennímu zasypávání. Ovšem rondely byly v krajině patrné ještě ve fázi IIa kultury s malovanou keramikou, Mohelenský rondel byl zarovnán dokonce až v období kultury badenské. Dále hovořil o objevu další kamenné suroviny, která se výjimečně našla na lokalitách s rondely. Jde o malé obroušené kousky bohaté železné rudy - magnetitu, jejichž význam v pravěké společnosti není dosud znám.
2. Pavel Wodecki informoval o aktuálním stavu poznání paleolitu Hlučínska. První stopy jsou zaznamenány v podobě pěstních klínů acheuléenského charakteru po roztání ledovce před 150 tis. lety. Střední  paleolit je reprezentován několika nevýraznými lokalitami mousterského charakteru a pak celkem rozsáhlým osídlením  kulturou KMG-středoevropského Micoquienu.  Výrazný skok v hustotě osídlení  (a kvalitě ŠI) přichází s počátkem mladého paleolitu (aurignacien). Střední fáze mladého paleolitu (gravettien a magdalenien) je v nálezech zastoupena několika lokalitami, které asi vytvářely zázemí pro větší  lovecké stanice na okraji Moravské brány v Petřkovicích a Hošťálkovicích.
3. Následoval příspěvek Aleše Romanovského na téma: "Pisanka z Horních Věstonic", v němž popsal dosud nepublikovaný nález zlomku glazovaného vejce nalezený v roce 1987 na břehu věstonické vodní nádrže pod Horními Věstonicemi, v polní trati "Zelnice". Posluchače seznámil s druhy pisanek, jejich zdobením, rozšířením, datací a různými názory na jejich funkci. Předmět z Horních Věstonic je možné zařadit mezi pisanky tzv."kyjevského typu" vyskytujícími se v 10.–12. století, které se k nám dostaly z Kyjevské Rusi.
4. Na závěr nás seznámila naše dlouholetá členka Eva Haltofová se současným děním v Tyře. V místním muzeu se uskutečňují každé úterý pravidelné schůzky věnované koníčkům členek, jako je pletení a háčkování, hrají spolu stolní hry, probíhá aktivní trénování paměti. O Tyře a jeho muzeu vznikl před několika lety dokument s názvem „Tyra dříve a dnes“, který je umístěn na našich www stránkách. Vedle pozvánky do muzea vzpomenula také to, že v jeho  rámci je i antikvariát.
5. Ještě mi dovolte vyslovit mou osobní omluvu p. Bronislavu Grunovi. Ve spěchu před obědem jsem úplně zapomněl na jeho plánované vystoupení. Moc se mu omlouvám.

3.  Po skončení prezentací jsme šli na společný oběd do sousední restaurace.

4. Na závěr našeho setkání jsme společně navštívili místní Skanzen lidových tradic. Nejprve jsme si prohlédli expozici dokumentující život v obci v minulosti. Naším průvodcem byl Dominik Theuer. Pak následovala prohlídka muzea souvků, na kterou jsme všichni netrpělivě čekali. Naším průvodcem byl dlouholetý účastník našich setkání, nyní také člen naší pobočky pan Jiří Dudek, který je současně jejím autorem. Tato prohlídka v nás všech zanechala hluboký dojem. Pan Dudek nám dokonce předvedl, jak docházelo ke štípání pazourkových nástrojů. Nakonec většina účastníků navštívila místní kostel sv. Stanislava.

https://youtu.be/KiRDpLOG6RI?si=1rAqXg_xHqzd-lHf  

Zapsal: Dalibor Kolbinger                                                                   V Hulíně 10. června 2026