Dalibor Kolbinger

Východní Kroměřížsko v době římské a stěhování národů.

Příspěvek k historii archeologického bádání

v regionu východního Kroměřížska.

 

Drobná publikace vydaná jako součást Knihovničky Holešovska v roce 2018 se vrací k předchozí knize s názvem „Osídlení východního Kroměřížska a Přerovska v době římské a stěhování národů.

Předchozí soupis lokalit z doby římské je skoupý na obecně srozumitelné slovo a zabývá se fakty. V nové práci se autor rozepisuje nad třemi oblastmi, se zaměřením na běžného čtenáře zajímajícího se o historii regionu.

V první části charakterizuje způsob, jakým byly získány poznatky o historii naší oblasti ve zmíněném časovém období. Jako první v pořadí je uváděn mapový soubor Bernarda Pavla Molla obsahující četná epigrafická falza. Pak následují náhodné nálezy římských mincí. Nakonec (1927) objevil Ignác Tabarka první germánské sídliště. Poté následují objevy Rudolfa Janovského, Bohumila Struhaly, Jaroslava Doležela, Jaroslava Kryla,  jeho žáka Dalibora Kolbingera a dalších dobrovolníků. Dále přispěli archeologové Kroměřížského muzea, Archeologického centra v Olomouci a Ústavu archeologické památkové péče z Brna. Současný stav našich znalostí je tak výsledkem jejich společné práce trvající řadu desítiletí.

Klíčovou metodou poznání se stal povrchový výzkum. Všechny známé skutečnosti vypovídají o tom, že právě východní Kroměřížsko se stalo místem, kde se tato metoda používá dlouhodobě a tím se jedná o jednu z nejlépe prozkoumaných oblastí nejen u nás v ČR. Metoda  povrchového výzkumu zde byla používána dávno předtím, než si jí povšimli naši archeologové a stala se standardní součástí jejich školní přípravy.

Povrchovými a záchrannými výzkumy bylo zaznamenáno nepřetržité osídlení naší oblasti po celou dobu římskou. Počínaje příchodem prvních germánských skupin, tzv. „przeworské kultury“. Nejintenzivnější osídlení náleží starší době římské. Pak přichází katastrofa v podobě trestné výpravy římských legií, které si založily svůj tábor v blízkosti Hulína-Pravčic. Mladší doba římská již nedosahuje intenzity osídlení v předchozím období. Svá nová sídliště si obyvatelé zakládají zpravidla na jiných místech. Velkým překvapením byl objev souvislého osídlení pozdní doby římské – také starší fáze stěhování národů. Náš kraj  ožívá příchodem nových obyvatel. Krajina je dále využívána i v době stěhování národů. Toto období končí příchodem prvních Slovanů.