Zápis ze XLIII. setkání členů České archeologické společnosti, pobočky pro Moravu a Slezsko

Místo a datum setkání: Muzeum Kroměřížska v Kroměříži, neděle 18. května 2025.

Počet účastníků: celkem 30, z toho 18 členů ČASu. Šest dalších účastníků si podalo přihlášku.

Písemně a telefonicky omluveni: Josef Bíbr, Miroslav Daňhel, Bohumil Gibala, Pavlína Kalábková, Martin Kuna, Jiří Hrnčíř, Jana Němcová, Alena a Mirek Mlčochovi, Tomáš Truchlý.

Fotografie nám poslali: Jiří Bláha, Pavlína Daňhelová, Milan Pospíšilík, Aleš Romanovský, Bořek Žižlavský.

Účastníci se na místě scházeli postupně v rozmezí 8.00–9.00 hod. Usazovali se v předsíni přednáškového sálu a vítali se svými známými z předchozích let, příp. navazovali nové osobní kontakty. Zajímavé bylo to, že téměř neprobíhala z dřívějška tak známá a oblíbená panelová diskuse. Proč? V tento moment také bylo možné zakoupit si AMS XXIV. Prodalo se 10 ks a některým dalším účastníkům jsem AMS zasílal poštou dodatečně.

1. Jednání zahájil předseda pobočky Dalibor Kolbinger informací o celorepublikovém setkání členů ČAS 26. 3. 2025 v Praze spojeného s volbami do hlavního výboru ČAS. Poděkoval odstupujícímu předsedovi dr. Karlu Sklenářovi za jeho vstřícné postoje vůči naší moravské pobočce, což nám umožňovalo pokračovat ve vydávání periodika: Informačního zpravodaje a později také Archeologie Moravy a Slezska. Novým předsedou byl v Praze zvolen archeolog Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Mgr. Petr Nový. Společně jsme vyslovili nesouhlas se způsobem volby moravské části hlavního výboru, do níž nebyl zvolen ani jeden aktivní člen naší pobočky. Nevhodný je zvláště způsob sestavování kandidátky, který prakticky vylučuje vstup někoho nového z našich řad.

Dále hovořil o zpracování posledního čísla AMS XXIV, které jsme věnovali našemu zemřelého členovi Mgr. Jiřímu Karlovi. Sponzorský příspěvek jeho synů ve výši 30.000.-Kč nám umožnil zvýšit náklad čísla na 230 ks. Přitom nastínil způsob financování AMS, který je možné srovnat s podnikatelským projektem, pochopitelně neziskovým, který je ale schopen při důsledném postupu dlouhodobě fungovat. Jeho základem je týmová spolupráce autorů a systémová péče o financování.

V průběhu ledna 2025 podal předseda pobočky žádosti o nové dotace našim obvyklým sponzorům. Novým problémem se stala změna statutárního zástupce, který podepisuje sponzorské smlouvy. V tomto směru je potřebná urychlená změna ve spolkovém rejstříku, kterou ihned sdělíme sponzorům, aby mohlo docházet bez prodlevy ke zpracování nových smluv a jejich následnému odeslání a podpisu.

2. Pak následovaly volby nového výboru naší pobočky. Z minulých členů se omluvil Jiří Tichánek ze zdravotních důvodů. Na jednaní tentokráte nedorazila Mgr. Inna Mateiciuchová. Z přítomných byli osloveni: Dalibor Kolbinger, Pavlína Daňhelová, Milan Vokáč, Ladislav Kandrnál a Bořek Žižlavský, kteří se členstvím vyslovili souhlas. Následovalo hlasování s tímto výsledkem: Dalibor Kolbinger 18 hlasů, Milan Vokáč 18 hlasů, Pavlína Daňhelová 17 hlasů, Ladislav Kandrnál 17 hlasů, Bořek Žižlavský 17 hlasů. Zvolení členové výboru si pak dodatečně e-maily zvolili ze svého středu za předsedu pobočky Dalibora Kolbingera.

3a. Následovalo vystoupení Mgr, Milana Vokáče, Ph.D. na téma „Využití porfyrického mikrodioritu na výrobu broušené industrie v době kamenné v horním Podyjí“. Výzkum provádí kolektiv badatelů a lze jej rozdělit na dvě části: Základní část spočívá v archeologickém a geologickém terénním výzkumu, který je prováděn ve formě systematických povrchových sběrů.

Byly vyhodnoceny starší terénní výzkumy a povrchové sběry (Ludvík Meduna a František Ondrák z Police, Franz Kiessling z Drosendorfu, Othmar Knapp z Raabs a. d. Thaya a další) v celé zkoumané oblasti a samozřejmě byla provedena rešerše dostupné literatury.

Na povrchových průzkumech se podílí Jitka a Zdeněk Vavruškovi z Dačic, Bc. Tomáš Rohovský, Mgr. Martina Mejzlíková a Ing. Petr Kotrba z Třebíče, Tomáš Klouda z Dobré Vody u Slavíkovic, Michal Steffel z Bítova a další.

Proveden byl také orientační výzkum kamenných broušených artefaktů v depozitářích muzeí (Muzeum Vysočiny Třebíč, Moravské muzeum Brno, Jihomoravské muzeum Znojmo, Naturhistorisches Museum Wien, Grenzlandmuseum Raabs aj.).

Následovalo studium typologických prvků BKI, technologie exploatace a zpracování suroviny v dílnách, časového zařazení artefaktů a distribuce artefaktů (Mgr. Jaroslav Bartík, Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR v Brně). Výzkum petrografický studované suroviny stále probíhá (prof. RNDr. Antonín Přichystal, DrSc. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně).

Závěrem lze říct, že porfyrický mikrodiorit z primárních zdrojů v horním Podyjí byl mohutně exploatován v mladším stupni kultury s malovanou keramikou a využíván byl zejména na vrtané sekeromlaty a motyky na jihozápadní Moravě a v dolnorakouském Waldviertelu. Pozoruhodným fenoménem je, že pravěcí obyvatelé dokázali objevit a těžit surovinu vycházející na povrch v neosídlené, kopcovité a lesnaté oblasti Slavonicka.

3b. Dále proběhlo vystoupení předsedy pobočky, který informoval o možné spolupráci týmu badatelů, který by se věnoval těžbě a zpracování železné rudy – pelosideritu na východní Moravě. V současnosti na tomto tématu pracuje malý tým badatelů vedený geologem Václavem Cílkem ve Vizovických vrších.

4. Poté následovaly společné komentované prohlídky sklepení muzea v Kroměříži, v němž je umístěna expozice věnovaná prehistorii a dávné historii Kroměříže. Po obědě jsme ještě společně shlédli malou archeologickou výstavu v muzeu v Záhlinicích. V obou případech nás prováděly pracovnice Muzea Kroměřížska Mgr. Pavlína Daňhelová a Mgr. Petra Hnilová, kterým velmi děkujeme nejen za tyto prohlídky, ale především za přátelskou atmosféru setkání v Kroměříži vůbec.

 

Záznam zpracoval: V Hulíně 21. května 2025

Předseda pobočky: Dalibor Kolbinger